Masaryk především hájil tu svoji pravdu navzdory všem a všemu. Důsledky jeho zásadovosti cítimě dodnes - rozkradený a birokratický stát plný lidí, co mají starosti, aby sousedova koza chcípla, když ji nemají sami zadarmo od státu. Nebejt Masaryka, dneska by jsme byli úplně někde jinde, chybí nám totiž to zrcadlo v podobě Rakušáků, kteří tu českou vyčůranost a švejkovinu byli schopni zkrotit. A tak pro mě je jakékoliv výročí spojené s Masarykem spíše připomenutím tragédie jednoho národa, který bez skrupulí zahodil minulost, aby sám sebe prodal. Jinak s tou týmovostí máte pravdu - dnešní modla, která postrádá rozumu.

Pane Urgrine ....

O ne, tato nechuť k Rakousku vyplynula z toho, že císař pán jako novopečenému poslanci při hromadné audienci nepodal ruku jako jedinému. Měl si to císař pán rozmyslet.

Udělat mi císař pán takovou věc, tak s Rakouskem Uherskem vymetu každý dvorek v Evropě daleko dříve.

Souhlas. Ale dovolím si dodat, že sám by nic nezmohl. Masivní pomoc byla ze strany Francie a kdo ví koho ještě, komu vadila velká říše uprostřed Evropy.  Nota bene která fungovala 300 roků a její základy tvořil systém uznávající rodiny jako základ společenství. I národy měly svoje zastoupení ve Vídni, bohužel nešli panovníci s dobou. 

Stále totiž platí: Rozděl a panuj. I po roce 1990 jsme toho svědky, že?

Pane Skácele, vřele s Vámi souhlasím. TGM si cením za to, že nebyl stádním člověkem. Dokázal jít proti všem. Rakousko - Uhersko byl dobrý útvar. Škoda jen, že nenastoupili dřív následníci trůnu Ferdinand d'Este či dokonce blahoslavený Karel, kteří chtěli vytvořit federaci rovnocenných národů. Císař František Josef svým přehlížení českého národa se dočkal jenom spravedlivé odplaty, nejenom za nepodanou ruku, ale za celkový osobní vztah k českému národu. Nikdy na tomto území nebyl takový rozkvět jako na konci 19 a začátku 20. století.

S poslední větou souhlasím, proto také první světová představovala pro Čechy takový šok.