Stát, který nechrání poctivé občany, je státem špatným. Několik vln jeho představitelů zprava či zleva, zavíralo oči a zacpávalo si uši před do nebe volající devastací jakýchkoliv norem normálního soužití mezi lidmi.
Soudnictví je soustavně zásobováno špatnými zákony, které nahrávají zlodějům všech kast a ekonomických úrovní.
Občan, který si vydělal poctivým způsobem a chce si pořídit byt či jinou nemovitost, si nemůže být jistý, jestli se jeho čistých peněz nezmocní za rohem číhající exekutor. Ten ví, že peníze na dlužníkovi nevymůže a tak čeká na kupce, který v dobré víře koupí nemovitost. I obezřetný kupec, který si chce zjistit, zda zamýšlená koupě není zatížena nějakým břemenem – závorou - péčkem, nemá šanci se dopídit podstaty věci. Protože rafinovaný exekutor si počká, až dlužník nemovitost prodá (při prodeji není na katastru tedy ještě ničím zatížena) a pak teprve uvalí na nemovitost exekuci. A zákony našeho státu mu to umožní. Totiž do šesti měsíců po koupi nemovitosti může být na ni uvalena exekuce jdoucí za původním majitelem. Už od roku 2002 poukazujeme na to, že tento zákon (jako spousta jiných) je proti zdravému rozumu.
V příštím roce vejde v platnost novela exekutorského zákona, která opět tuto záležitost neřeší, ba dokonce zvyšuje pravomoci exekutorů. Soudy nebudou vydávat usnesení o nařízení exekuce a exekutoři už nebudou muset čekat na doložku právní moci jako dosud. Prosím, abyste při čtení nenabyli dojmu, že hájím ty, kteří nesplácejí své dluhy. V tomto článku se dotýkám ohrožení těch občanů, kteří mají všechny záležitosti ošetřeny a nikomu nic nedluží.
A teď se připravuje ještě další lahůdka z kuchyně našich vládních a parlamentních představitelů. Protože spousta osob má bydliště na obecním či městském úřadě, aby se, mimo jiné, také vyhnula placení svých závazků, tak jejich závazky budou převedeny na příbuzné. V době, kdy stát umožnil všechny možné formy hazardu, kdy jsou morálně labilnější občani vystaveni každodennímu pokušení, není možné, aby staří rodiče ručili za své nezvedené dospělé děti, aby manželky ručily za své třeba i bývalé manžele, kteří propadli alkoholu, drogám a hazardu. Jedinou formou obrany bylo vykázání takové osoby ze společné domácnosti. (Samozřejmě, že spousta vykuků se takto vyhýbá placení svých závazků – ale to už je takový typicky český folklor).
Stát by měl takovým situacím svým zákonodárným procesem předcházet a neodsouvat následky svých právních zmetků na bedra nevinných.
Z televizí se na nás valí nikdy nekončící proud vábení, že půjčovat si, je fajn. Takové reklamy by měly být zákonem zakázány. Ano, skutečně je potřeba trochu přitvrdit. Jinak bohužel už v našem státě nebude nikdo, komu se bude chtít pracovat. Ono je totiž podle těchto reklam úplně jedno, zda se někdy bude muset dluh splácet. Všechno je tak krásně růžové a happy.
Zdá se, že pro popřevratová desetiletí budou vizitkou našeho státu lichváři (prý je v ČR na 35tisíc úvěrových firem – to je tedy síla) a jejich rodní bratři exekutoři.
Bodejť by jich tolik nebylo, vždyť u nás mají tak luxusní podmínky jako komáři po povodních.
Často čteme návody představitelů z elity dosavadních vládců, koho nevolit za prezidenta. Já bych doporučoval pozorně tyto návody studovat a rozhodně volit ty, kteří jsou jimi označování jako hrozba. Protože asi hrozbou jsou. Ovšem hrozbou pro ty, kteří náš stát dovedli až k dnešní situaci. Prezidentská volba by mohla být zkouškou pro volbu, ve které skutečně o něco půjde. Pro volbu parlamentní
