Nejčastější otázka novinářů od samého prvopočátku. „To Vám nevadí, že Vás podporuje antisemita Bartoš?“ Samozřejmě, že tím nemyslí Piráta Bartoše s dredy. Ten by samozřejmě médiím nevadil, neboť jeho názory jsou kompatibilní s přáním věrchušky EU. Jedná se Adama Benjamina Bartoše, který „zaujal“ nejenom novináře, ale hlavně policejní a soudní mašinérii svými slavnými šibeničkami směrovanými proti vládě tehdejšího premiéra Sobotky. A výrokem v Polné, za který byl odsouzen, i když smysl toho výroku, jak mi vysvětlil, byl naprosto jiný než jak ho pojal soudní znalec. Vzhledem k tomu, že jsem zastáncem Voltairovy myšlenky ve smyslu „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale udělám vše pro to, abyste to mohl říkat i nadále“ , jsem proti tomu, aby byl někdo postihován za to, co řekl nebo napsal, zvláště, když po svobodě běhá spousta zločinců a násilníků. Samozřejmě, že nesouhlasím s Bartošovými seznamy, nesouhlasím s určitými slovy, které vyslovoval na demonstracích.
Nesouhlasím však také s tím, že mladý člověk, který má dvě malé děti a rodinu, nemůže najít v době, kdy je nouze o pracovníky, z politických důvodů jakékoliv i manuální zaměstnání. V minulém režimu disidenti našli práci alespoň v oněch pověstných kotelnách. Já jsem nepřecházel před sametem na druhou stranu ulice, když šel nějaký můj politicky pronásledovaný známý, a nebudu to dělat ani teď.
Na základě případů nejenom A. B. Bartoše, ale i dalších, jsem horlivým zastáncem prvního dodatku ústavy USA o bezpodmínečné svobodě slova. Myslím si, že potírání svobody slova jsme si v našem geografickém prostoru užili už dost a dost.
Dalším posměškem novinářů je: „Máte nejméně peněz na Vašem transparentním účtu?“ Na to mám jednoduchou odpověď: „Nechci miliony od miliardářů. Jsem člověk, na rozdíl od mnoha těch, kterým jsem dopomohl k nebetyčným úspěchům vděčný a tudíž bych jim musel svým vlivem splácet. A to bych nechtěl. Chci být prezidentem pro takové lidi, jako byli moji rodiče, zcela prostí lidé. Naučili mě neohýbat se pod těžkostmi, ale naopak je překonávat. Naučili mě mít soucit s utlačovanými a nebát se mocných. A to všechno bych nemohl, kdybych musel být vděčný za miliony poskytnuté bůhví odkud a od koho.“
Další otázkou, proč kandidujete, když máte podobný program jako Zeman?
Na to odpovídám: „To Vám nevadí, že kandiduje šest kandidátů proti Zemanovi, kteří mají téměř identický program? Vám vadím pouze já, protože na Zemana nedštím síru.“ Navíc se ani nedostanu k podstatě věci, že můj program je hodně jiný, než ten Zemanův.
V první řadě NIKDY nechci přijímat euro, které znehodnotí důchody, platy i úspory. Navíc bychom museli platit dluhy za Řeky a možná i další státy jižního křídla EU. S korunou jsme na tom ekonomicky mnohem lépe než ty státy, které platí eurem. Nenechme se připravit o naší korunu, která je zárukou samostatnosti našeho státu. Bez vlastní měny nemůže být suverenita. Dále rozhodně nejsem eurofederalista, kterýmžto pojmem se označuje Miloš Zeman. Pražský Hrad je historické sídlo českých králů a československých a českých prezidentů. Mají tam vlát pouze dva z našich státních symbolů a to česká vlajka a standarta prezidenta republiky. Jiné vlajky pouze při státních návštěvách.
Miloš Zeman prosazuje, aby hlavním městem Izraele byl Jeruzalém, i když to vyvolá problémy. Mě zajímají hlavně problémy našich občanů a ne problém, kde bude hlavní město, kteréhokoliv státu. Prostě těch rozdílů je mezi mnou a panem prezidentem dost a dost. Už je můj článek zase dlouhý a ani jsem se nedostal k dalším rozdílům. Alespoň ještě jeden. Nemám ani jeden billboard, neinzeruji nikde v novinách. Chci, aby působily pouze mé myšlenky a názory. Nejenom penězi je možné dobýt Hrad.
