Doma není nikdo prorokem

27. 02. 2018 17:42:44
Všichni žijeme fenomenálním úspěchem Ester Ledecké, která se prosadila proti systému, pouze a jedině díky možností své rodiny.

Pamatuji si na slova svého otce, který nikdy nebyl členem KSČ, ale když jsem za minulého režimu (jako mladý student nejdříve oboru umělecký kovář a pak jako dirigent a skladatel na konzervatoři a později dokonce na vysoké škole) nadával na komunisty, okřikl mě s tím, ať se přestanu rozčilovat. „Poslouchej, synu, nikdy by ses tak nemohl vyšvihnout, syn obyčejného dělníka. Važ si toho, že můžeš studovat a nenadávej. Talent by ti nestačil. Musel bys být z dobré, to znamená, bohaté rodiny.“ Narážel tak na svou životní zkušenost. Narodil se totiž v roce 1914.

Upřímně řečeno, nevěřil jsem mu, tak jako ostatně nevěří dnešní mladí mnohému, co zažily generace před nimi.

Je skvělé, že otec Ester, autor muzikálů a hitů z devadesátých let, Janek Ledecký (který je mi i nadmíru sympatický svým střízlivým názorem na EU), věnoval nemalou část svých příjmů na rozvoj své dcery. A je mi ještě víc sympatické, když dcera, která jako vítězka různých soutěžích na snowboardu, otci řekla: „Už mi nic neplať, budu si tu nadstavbu platit ze svých příjmů.“ Nakonec i já jsem si něco podobného zažil se svým synem, když jsem mu dával na živobytí to, co potřeboval a on sám, jako 18ti letý mne umravnil tím: „Dávej mi jenom určitou přesnou částku apanáže na měsíc, abych se naučil s penězi sám hospodařit.“ Jedná se samozřejmě o nepoměrně menší částky, ale v obou případech se jedná o zodpovědnost potomků za své vlastní směřování.

Ostatně i já jsem se od svého útlého mládí postavil na vlastní nohy a vedle studia jsem si vedle studia vydělával sám svými skladbami, prvním rockovým albem Město Er a prvními hity.

To postavení „na vlastní nohy“ je to nejdůležitější i v tom celospolečenském měřítku. Příslušné sportovní svazy nedovolily Ledecké startovat před 4 lety v Soči v disciplíně, za kterou dostala první zlato v Koreji. Takže to fenomenální zlato získala svým vlastním úsilím, jaksi vlastně natruc.

A s tím také koresponduje nadmíru kritické hodnocení během její jízdy z úst české hodnotitelky v ČT. Na rozdíl od komentátorů jiných televizí, kteří daleko dříve začali „šílet“ nadšením, že outsider překonává mezičasy.

A teď o závisti, co vlastně tak úplně závistí není. My máme od jiných národů jednu příšernou vlastnost. Doma není nikdo prorokem. Pamatuji se na hokejovou sezónu, kdy vyhrál Litvínov ligu (2014-2015). Super sehrané mužstvo mladíků (z kterých vyšel i brankář Francouz), promíchané s legendami jako byl Reichel. Říkal jsem si tehdy, proč si nevybere trenér Růžička na mistrovství světa tehdejší virtuosy v sehranosti, celek Litvínova. Navíc, když družstvo bylo plné nadšení. Z Litvínova se na soupisce národního týmu neobjevil ani jeden hráč, z české extraligy jenom čtyři. Ne, my jsme si museli zase pozvat ty hokejové hvězdy z NHL, a tehdy populární Kontinentální ligy, nesehrané, jejichž hlavním cílem je, se nezranit, aby nepřišly o tučné výdělky v klubech.

Jasně, přece, kdo hraje domácí ligu je passé. My chceme jenom světové hvězdy. Také jsme tehdy s těmi hvězdami byli jenom čtvrtí. A věřím, že tak jako sehranost hrála letos obrovskou úlohu u ruského celku (který tvořil v podstatě pouze jeden tým Petrohradu doplněný o jednotlivce), tak by sehranost a nadšení tehdejšího Litvínova mohla udělat své. A navíc, pokud se jedná o letošní Rusy, národní cítění zahnané do kouta se podepsalo na vítězství velmi tučným písmem. Že si ze vzdoru museli vítězové vykřičet proti všem svou hymnu, pocit, že to všechno je nespravedlivé. I tento pocit nespravedlnosti hnal Rusy k vítězství. Jenom dodám nejsem rusofil, ale ta kolektivní vina pro všechny ruské sportovce se mi vůbec nelíbila.

Kéž bychom i my byli tak hrdí na svou zem. Kéž bychom vyvěšovali naše vlajky i o státních svátcích a nejenom při sportovních zápasech. Kéž bychom dokázali držet pospolu nejenom při fandění, ale i při obraně naší vlasti.

P.S. Nepovoluji pod svými články diskuze, protože jsem zastáncem toho, že bychom měli být svorní a jak tak čtu diskuze pod články, rozdmychávají pouze vášně a málokdo se zamýšlí nad názory toho druhého, ale jenom na druhého útočí. Jsou tu dvě nesmiřitelné skupiny, a jedna druhou neposlouchá, nečte důvody a někdy i hrubě uráží jedna druhou bez faktů. Proto, kdo chce s tímto mým sportovním extempore diskutovat, má možnost napsat také článek. Článek chce přece jenom hlubší zamýšlení, v článku nestačí pouze kydat na druhého. Nechci přispívat k nesvornosti.

Buďme už konečně v roce stého výročí samostatnosti svorní.

Autor: Petr Hannig | úterý 27.2.2018 17:42 | karma článku: 48.58 | přečteno: 14453x

Další články blogera

Petr Hannig

Začátek konce nadějí

Existovala obava, že média nebudou zmiňovat nejhorší datum naší tisícileté historie 15. březen 1939 vzhledem k tomu, že Německo je přece náš současný největší přítel. Zmiňují, jenže bez uvádění příčinných souvislostí.

14.3.2019 v 22:26 | Karma článku: 48.42 | Přečteno: 15439 | Diskuse

Petr Hannig

Ruce pryč od prezidenta Zemana

Není dne, aby média se zuřivostí sobě vlastní neútočila na prezidenta Miloše Zemana. Hledají jakoukoliv záminku, aby na něj mohla házet špínu.

29.1.2019 v 21:01 | Karma článku: 49.54 | Přečteno: 66449 |

Petr Hannig

Pochodně – sebevraždy nemají budoucnost

Při neuvěřitelné masáži televize a rozhlasu týkající se sebevraždy Jana Palacha jsem pocítil obavu, že se někdo bude chtít upálit i nyní. Sice z jiných důvodů, (které samozřejmě média neuvádějí), ale přece jenom spáchat sebevraždu

23.1.2019 v 21:07 | Karma článku: 48.37 | Přečteno: 8901 |

Petr Hannig

Jaromír Soukup asi ovládne volby do EU

Konečně svěží vítr do omílání zpráv, které nás straší tím, jak na tom Británie bude mizerně, když si lidé měli možnost sami rozhodnout a rozhodli NE EU.

17.1.2019 v 7:31 | Karma článku: 48.35 | Přečteno: 15569 |

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Roman Malach

Firmy se vždy dohodnou

Dle průzkumu Hospodářské komory České republiky se podnikatelé brexitu nebojí. Obchodní vztahy budou i nadále fungovat.

20.3.2019 v 10:30 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 143 | Diskuse

Martina Dlabajová

Brexit může zasáhnout i české studenty

Zatímco v Londýně pokračují bezvýsledně debaty o tom, jak a kdy by měla Velká Británie opustit EU, Evropská unie se musí připravit na všechny možné scénáře, včetně tzv. tvrdého brexitu bez dohody. Situace je totiž stále nejasná.

20.3.2019 v 8:17 | Karma článku: 6.10 | Přečteno: 124 | Diskuse

Jiří Paroubek

Proč se soudím se Soukupem?

Minulý týden podal můj právní zástupce žalobu na TV Barrandov, respektive na společnost, která tuto televizi vlastní. A protože jediným, kdo vystupuje za TV Barrandov je J. Soukup, tak je to vlastně žaloba na tohoto člověka.

19.3.2019 v 16:38 | Karma článku: 13.25 | Přečteno: 992 | Diskuse

Monika Červíčková

Diskriminace? Může se to stát i vám

Senioři odmítaní doktory nebo rodičovství jako nepřekonatelná překážka při hledání práce. Diskriminaci se v Česku stále daří, změnit by to ale mohla novela antidiskriminačního zákona.

19.3.2019 v 13:38 | Karma článku: 10.65 | Přečteno: 801 | Diskuse

Kateřina Konečná

Je třeba se probrat!

Elektromobilita je určitě věc, které je třeba se věnovat. Není to jen o cílech, které jsou možná přemrštěné, ale o tom, že chceme, aby naše města měla čistější vzduch a v tomto elektromobilita je hlavním způsobem, jak tomu pomoci.

19.3.2019 v 8:53 | Karma článku: 7.80 | Přečteno: 444 | Diskuse
Počet článků 183 Celková karma 48.67 Průměrná čtenost 7469

Mgr. Petr Hannig - @petr_hannig

www.rozumni2017.cz

http://www.petrhannig-rozumni.cz/

kandidát na prezidenta ČR

předseda politické strany ROZUMNÍ  Absolvent 1. střední umělecko průmyslové školy v Turnově obor umělecký kovář, 2. Konzervatoř v Praze obory varhany dirigování a skladba, 3. Hudební akademie múzických umění obor skladba. 
https://www.facebook.com/StranaZdravehoRozumu.cz https://www.facebook.com/petr.hannig,
Hannigův hudební slovník na www.radiosazava.cz

 

Najdete na iDNES.cz