Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Houževnatost nese plody, neboli Eurovize 2018

15. 05. 2018 22:41:15
Původně jsem chtěl psát o mediální zastírací taktice, mluvit a psát neustále o nesmyslných tahanicích kolem sestavování vlády, zatímco se v tichosti v Marakeši připravovala pro nás nebezpečná dohoda.

Dohoda, která k nám nažene zcela legálně ekonomické migranty z Afriky.

Předseda vlády vysvětloval, že to je nezávazné a kdesi cosi. Ale o tom, co to pro nás znamená, až příště. Jenom upozorňuji na to, jak jednolitě naše média, a to jak veřejnoprávní, tak soukromá o tomto, pro naše občany a naši zem tak důležitém, až přímo fatálním jednání v Maroku (EU versus Afrika) cudně mlčela. Kde si po tom naši občané mají opatřovat relevantní informace o důležitých věcech, když média veřejné služby mlčí? Už je to podobné jako za minulého režimu, kdy se informace v rádiu, televizi a novinách četly tak, že se věřilo pravému opaku. Tehdy se poslouchala zahraniční rádia, dnes se čtou alternativní weby.

Teď ale k tomu, o čem chci psát dnes. Týká se to mého oboru. Poctivě jsem si poslechl finále soutěže Eurovize 2018. Přečetl jsem diskuze pod články o soutěži. Nemyslím si, že je až tak vhodné šmahem odsuzovat celou soutěž a zvláště pak naši letošní účast, která byla poprvé v historii připravována, podle mého názoru demokraticky a to tím, že mezi nominovanými příspěvky vybrali lidé a v našem případě hlavně mladí lidé tu píseň, či spíše její provedení, mladým, sympatickým zcela neokoukaným interpretem. A přineslo to úspěch. Skutečně velký úspěch, dokonce vzhledem k možnostem, naprosto fenomenální úspěch.

Před nějakým časem se na mě tento mladý člověk Mikolas Josef, (nevím už zda-li tehdy u jeho jména nebylo to příjmení Josef, to už si nepamatuji), obrátil mailem a poslal mi k posouzení jeho píseň. Už jsou to nejméně dva roky, takže si už přesně nevybavuji její název, či znění. Dokonce mu nešlo ani tak o mé posouzení, protože mi tehdy psal, že pro něj v životě není jiné cesty než zpívat.

Jeho styl byl světově či evropsky popmuzikálně současný, nekomplikovaný a nad tím se u nás zívá. Ve světě se však svěžest a cílení na mladé stále považuje za „cool“. Poradil jsem mu tedy, ať to zkouší nejdříve v zahraničí. Že u nás hrají v rádiích mezi převahou zahraničních interpretů, pořád dokonala jenom hrstku našich vyvolených. (Zkuste si je spočítat. Mnoho jich není.) To bylo tehdy, asi před dvěma lety. V sobotu před soutěží jsem si poslechl jeho povídání na Všechnopárty u Karla Šípa. Jezdil po Evropě, zpíval v podchodech, na náměstích a ulicích, dal se ve Vídni dohromady s někým, kdo mu udělal nahrávku, videoklipy.

To je všechno obvyklé, ale co je neobvyklé, že Mikolas Josef zřejmě zcela cíleně zapojil své přátele, které si v celé Evropě během svých cest udělal. Nenechal, podle mého názoru věci jen tak plynout. Určitě je upozornil na možnost hlasovat. A o tom to je. Ostatně stačilo velice málo. Mě se například z profesionálního hlediska nejvíce líbila píseň dánských „Vikingů“. Klasicky vystavěná forma s verzí a dobrým refrénem, tak jsem jim poslal hlasy. A vida, potom v součtu z ČR byla i díky mým „ubohým“ 2 hlasům dost nahoře. Zapojit do díla nejenom srdce, ale i mozek a jít na věc od lesa. Dobré je, že mohou hlasovat pouze lidé v zahraničí. Na příkladu tohoto našeho mladého muzikanta, zpěváka a tanečníka je vidět, že houževnatost nese plody. Máme ostatně také jedno velice trefné přísloví: „Když se chce, tak to jde“.

Co se týká vítězky. Eurovize má určitý rytmus. Jeden rok vždy vyhrává „bizár“ a další rok klasická melodie a jednoduchost formy (minule Portugalec s jemnou písní – bez pohybových kreací - klasika).

Mikolas Josef upozornil na ČR v tomto kontextu. Odpovědní vyberte z ČR do příštího klání ještě poměrně mladého nevidomého zpěváka Radka Žaluda s fenomenálním hlasem. Zaujme svou podstatou – nevidomý, a svou kvalifikací nádherný sametový baryton. Dodejte klasické, ale nápadité aranžmá – třeba harfu s dětským sborem typu Boni Pueri a další ročník Eurovize se postěhuje z Jeruzaléma do Prahy.

Mikolas Josef předvedl, že není nutné mít rodiče z branže. Že je možné zazářit i houževnatostí. Je to i mé heslo, které mi vštípili mí vynikající profesoři na Konzervatoři a v Akademii múzických umění: „Pořád se musíš snažit, nikdy se nesmíš vzdát, lidé nakonec tvé úsilí ocení, lidé nakonec poznají, že to myslíš vážně, a po stém klopýtnutí se cíl nakonec dostaví. A ty můžeš dělat druhým i sobě radost.“

A já jim neustále v duchu děkuji, že mě neučili se nikdy nevzdávat. V houževnatosti je obrovská síla. To nám ukázal mladý Mikolas. Jenom bych mu doporučil ať z Evropy neodchází do USA. Tam to funguje úplně jinak a v Americe se talent ztratí jako v hlubokém močálu. POZOR. S nikým neuzavírat smlouvy. I já, když mi bylo 22 let, jsem v Anglii také unikl jenom o vlásek žraloku, požírajícím mladé talenty návrhem „na výhodné“ smlouvy. Mikolasi, nevěř tomu, kdo si vyjel do Evropy vyhledávat talenty. Za opravdu důležitými producenty se talenti složitě dopracovávají. V mém případě (i když to byl malý český rybník, ale tak to funguje všude), vždy talenti přicházeli za mnou. Ten, kdo loví talenty to má z určitého důvodu asi zapotřebí. A USA jsou se svými komplikovanými a neprůstřelnými smlouvami velice zrádné. V USA existuje spousta regionálních, městských a podobných slavností, které mají velkou spotřebu muzikantů, zpěváků. Ale o to asi zpěvákovi, který zazářil v soutěži Eurovize nejde.

Vidíte a to mě mnozí považují za euroskeptika a já tak horuji pro to, aby Mikolas Josef v Evropě zůstal. Ale, přátelé, uvědomte si, soutěž Eurovize byla dávno před tím, než bruselští pánové začali blouznit o jednotné měně, o Lisabonské smlouvě, o Spojených státech evropských. Evropa, kde v Eurovizi vyhrála ABBA, to byla Evropa, kterou jsem měl rád. Ne ta, která nás svazuje, která nám diktuje. To byla Evropa vzájemného respektu a radosti.

Autor je bývalý prezidentský kandidát a předseda ROZUMNÝCH

Autor: Petr Hannig | úterý 15.5.2018 22:41 | karma článku: 47.45 | přečteno: 6952x


Další články blogera

Petr Hannig

Napínání tětivy luku – bombardování Sýrie

Dúmá leží 10 km od centra Damašku. Tam prý Asad, podle USA, Británie a Francie použil chemické zbraně. Rozum mi nebere, proč by měl prezident Sýrie Bašár Asad vypouštět chemické zbraně ve své bezprostřední blízkosti.

14.4.2018 v 9:09 | Karma článku: 48.77 | Přečteno: 18262 |

Petr Hannig

Hymna, odborně a pamětnicky

Naše hymna vyjadřuje náš národní charakter. Není dobré jakkoliv do ní zasahovat, ačkoliv už se to stalo 1.1.1993, kdy se od české části oddělila část slovenská.

4.4.2018 v 22:40 | Karma článku: 48.03 | Přečteno: 10252 | Diskuse

Petr Hannig

Endiaron – výrobce prodá výrobu do zahraničí a našinec se může klidně po...

Účinné léky, cenově přiměřené k možnostem českých uživatelů se ztrácejí z domácího trhu. A nejedná se pouze o již zmíněný Endiaron, ale i další léky. Nejeden pacient se s tímto úkazem už setkal.

6.3.2018 v 12:07 | Karma článku: 48.49 | Přečteno: 16738 |

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Martin Kolovratník

Na CZexit doplatí ti nejchudší!

Evropská unie musí čelit zřejmě největším problémům za dobu své existence. Na straně jedné je celá řada aktuálně palčivých problémů, které vyvolávají rozporuplné emoce po celém kontinentu.

25.5.2018 v 13:03 | Karma článku: 12.84 | Přečteno: 480 | Diskuse

Lukáš Otys

Kyrgyzstán a Čína – prezidentova destrukce ekonomické diplomacie

Prezidentem Milošem Zemanem tolik vzývaná ekonomická diplomacie má zatím jen minimum úspěchů, ale za to už dva obrovské reputační šrámy – blamáž firmy Liglass v Kyrgyzstánu a současnou grotesku kolem čínské CEFC.

25.5.2018 v 9:00 | Karma článku: 16.34 | Přečteno: 291 | Diskuse

Kateřina Konečná

Voda nad zlato?

Ve známé české pohádce rozzlobí krále Pravoslava dcera Maruška, když řekne, že si svého otce cení jako sůl. Král brzy na to zjišťuje, že tato komodita je skutečně nepostradatelná.

24.5.2018 v 13:30 | Karma článku: 18.75 | Přečteno: 494 | Diskuse

Eva Tylová

Žaloba a vyhazovy za kritiku Metropolitního plánu. Kam jsme se to dostali?

Praha zveřejnila nový Metropolitní plán. Podle autora arch. Kouckého má spasit město a zlepšit územní plánování, má však mnoho zásadních vad. Kritizovat ho veřejně je však nepřípustné, mají za to padat žaloby či vyhazovy z práce.

24.5.2018 v 10:19 | Karma článku: 24.88 | Přečteno: 847 | Diskuse

Jitka Volfová

Bydlet s Alzheimerem? Osoba je to dostatečně blízká, ale nepostará se

Pečovat o člověka s Alzheimerem (nebo jinou vážnou nemocí) je vyčerpávající a alespoň na chvilku z toho kolotoče vypadnout a nabrat nové síly skoro nemožné. Jak se k tomu staví stát?

23.5.2018 v 16:30 | Karma článku: 23.76 | Přečteno: 642 | Diskuse
Počet článků 168 Celková karma 48.08 Průměrná čtenost 6307

Mgr. Petr Hannig - @petr_hannig

www.rozumni2017.cz

http://www.petrhannig-rozumni.cz/

kandidát na prezidenta ČR

předseda politické strany ROZUMNÍ  Absolvent 1. střední umělecko průmyslové školy v Turnově obor umělecký kovář, 2. Konzervatoř v Praze obory varhany dirigování a skladba, 3. Hudební akademie múzických umění obor skladba. 
https://www.facebook.com/StranaZdravehoRozumu.cz https://www.facebook.com/petr.hannig,
Hannigův hudební slovník na www.radiosazava.cz

 





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.