Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Houževnatost nese plody, neboli Eurovize 2018

15. 05. 2018 22:41:15
Původně jsem chtěl psát o mediální zastírací taktice, mluvit a psát neustále o nesmyslných tahanicích kolem sestavování vlády, zatímco se v tichosti v Marakeši připravovala pro nás nebezpečná dohoda.

Dohoda, která k nám nažene zcela legálně ekonomické migranty z Afriky.

Předseda vlády vysvětloval, že to je nezávazné a kdesi cosi. Ale o tom, co to pro nás znamená, až příště. Jenom upozorňuji na to, jak jednolitě naše média, a to jak veřejnoprávní, tak soukromá o tomto, pro naše občany a naši zem tak důležitém, až přímo fatálním jednání v Maroku (EU versus Afrika) cudně mlčela. Kde si po tom naši občané mají opatřovat relevantní informace o důležitých věcech, když média veřejné služby mlčí? Už je to podobné jako za minulého režimu, kdy se informace v rádiu, televizi a novinách četly tak, že se věřilo pravému opaku. Tehdy se poslouchala zahraniční rádia, dnes se čtou alternativní weby.

Teď ale k tomu, o čem chci psát dnes. Týká se to mého oboru. Poctivě jsem si poslechl finále soutěže Eurovize 2018. Přečetl jsem diskuze pod články o soutěži. Nemyslím si, že je až tak vhodné šmahem odsuzovat celou soutěž a zvláště pak naši letošní účast, která byla poprvé v historii připravována, podle mého názoru demokraticky a to tím, že mezi nominovanými příspěvky vybrali lidé a v našem případě hlavně mladí lidé tu píseň, či spíše její provedení, mladým, sympatickým zcela neokoukaným interpretem. A přineslo to úspěch. Skutečně velký úspěch, dokonce vzhledem k možnostem, naprosto fenomenální úspěch.

Před nějakým časem se na mě tento mladý člověk Mikolas Josef, (nevím už zda-li tehdy u jeho jména nebylo to příjmení Josef, to už si nepamatuji), obrátil mailem a poslal mi k posouzení jeho píseň. Už jsou to nejméně dva roky, takže si už přesně nevybavuji její název, či znění. Dokonce mu nešlo ani tak o mé posouzení, protože mi tehdy psal, že pro něj v životě není jiné cesty než zpívat.

Jeho styl byl světově či evropsky popmuzikálně současný, nekomplikovaný a nad tím se u nás zívá. Ve světě se však svěžest a cílení na mladé stále považuje za „cool“. Poradil jsem mu tedy, ať to zkouší nejdříve v zahraničí. Že u nás hrají v rádiích mezi převahou zahraničních interpretů, pořád dokonala jenom hrstku našich vyvolených. (Zkuste si je spočítat. Mnoho jich není.) To bylo tehdy, asi před dvěma lety. V sobotu před soutěží jsem si poslechl jeho povídání na Všechnopárty u Karla Šípa. Jezdil po Evropě, zpíval v podchodech, na náměstích a ulicích, dal se ve Vídni dohromady s někým, kdo mu udělal nahrávku, videoklipy.

To je všechno obvyklé, ale co je neobvyklé, že Mikolas Josef zřejmě zcela cíleně zapojil své přátele, které si v celé Evropě během svých cest udělal. Nenechal, podle mého názoru věci jen tak plynout. Určitě je upozornil na možnost hlasovat. A o tom to je. Ostatně stačilo velice málo. Mě se například z profesionálního hlediska nejvíce líbila píseň dánských „Vikingů“. Klasicky vystavěná forma s verzí a dobrým refrénem, tak jsem jim poslal hlasy. A vida, potom v součtu z ČR byla i díky mým „ubohým“ 2 hlasům dost nahoře. Zapojit do díla nejenom srdce, ale i mozek a jít na věc od lesa. Dobré je, že mohou hlasovat pouze lidé v zahraničí. Na příkladu tohoto našeho mladého muzikanta, zpěváka a tanečníka je vidět, že houževnatost nese plody. Máme ostatně také jedno velice trefné přísloví: „Když se chce, tak to jde“.

Co se týká vítězky. Eurovize má určitý rytmus. Jeden rok vždy vyhrává „bizár“ a další rok klasická melodie a jednoduchost formy (minule Portugalec s jemnou písní – bez pohybových kreací - klasika).

Mikolas Josef upozornil na ČR v tomto kontextu. Odpovědní vyberte z ČR do příštího klání ještě poměrně mladého nevidomého zpěváka Radka Žaluda s fenomenálním hlasem. Zaujme svou podstatou – nevidomý, a svou kvalifikací nádherný sametový baryton. Dodejte klasické, ale nápadité aranžmá – třeba harfu s dětským sborem typu Boni Pueri a další ročník Eurovize se postěhuje z Jeruzaléma do Prahy.

Mikolas Josef předvedl, že není nutné mít rodiče z branže. Že je možné zazářit i houževnatostí. Je to i mé heslo, které mi vštípili mí vynikající profesoři na Konzervatoři a v Akademii múzických umění: „Pořád se musíš snažit, nikdy se nesmíš vzdát, lidé nakonec tvé úsilí ocení, lidé nakonec poznají, že to myslíš vážně, a po stém klopýtnutí se cíl nakonec dostaví. A ty můžeš dělat druhým i sobě radost.“

A já jim neustále v duchu děkuji, že mě neučili se nikdy nevzdávat. V houževnatosti je obrovská síla. To nám ukázal mladý Mikolas. Jenom bych mu doporučil ať z Evropy neodchází do USA. Tam to funguje úplně jinak a v Americe se talent ztratí jako v hlubokém močálu. POZOR. S nikým neuzavírat smlouvy. I já, když mi bylo 22 let, jsem v Anglii také unikl jenom o vlásek žraloku, požírajícím mladé talenty návrhem „na výhodné“ smlouvy. Mikolasi, nevěř tomu, kdo si vyjel do Evropy vyhledávat talenty. Za opravdu důležitými producenty se talenti složitě dopracovávají. V mém případě (i když to byl malý český rybník, ale tak to funguje všude), vždy talenti přicházeli za mnou. Ten, kdo loví talenty to má z určitého důvodu asi zapotřebí. A USA jsou se svými komplikovanými a neprůstřelnými smlouvami velice zrádné. V USA existuje spousta regionálních, městských a podobných slavností, které mají velkou spotřebu muzikantů, zpěváků. Ale o to asi zpěvákovi, který zazářil v soutěži Eurovize nejde.

Vidíte a to mě mnozí považují za euroskeptika a já tak horuji pro to, aby Mikolas Josef v Evropě zůstal. Ale, přátelé, uvědomte si, soutěž Eurovize byla dávno před tím, než bruselští pánové začali blouznit o jednotné měně, o Lisabonské smlouvě, o Spojených státech evropských. Evropa, kde v Eurovizi vyhrála ABBA, to byla Evropa, kterou jsem měl rád. Ne ta, která nás svazuje, která nám diktuje. To byla Evropa vzájemného respektu a radosti.

Autor je bývalý prezidentský kandidát a předseda ROZUMNÝCH

Autor: Petr Hannig | úterý 15.5.2018 22:41 | karma článku: 47.65 | přečteno: 8031x


Další články blogera

Petr Hannig

Fuj, táhni

Tato dvě slova zlovolně vyřčená účastnicí protestu proti hlavě státu při zahájení školního roku prvňáčků na Praze 6, mají o hodně hlubší význam, než je onen povrchní, politický.

7.9.2018 v 15:13 | Karma článku: 49.16 | Přečteno: 31360 |

Petr Hannig

Jak spolu souvisí islám a Prague Pride – LGBT komunita?

Samozřejmě, že to první naprosto vylučuje to druhé. Proto je mi naprostou záhadou, jak mohou Piráti a Zelení podporovat Prague Pride, potažmo LGBT komunitu a zároveň se stavět vstřícně k ilegálním imigrantům z muslimských zemí.

14.8.2018 v 20:19 | Karma článku: 48.69 | Přečteno: 14733 |

Petr Hannig

Časovaná bomba

Ještě mám v živé paměti názor francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že když nebudou chtít přijímat migranty jednotlivé státy EU, měly by je mít možnost přijímat města (obce) těchto států.

24.7.2018 v 22:24 | Karma článku: 48.73 | Přečteno: 23135 |

Petr Hannig

Fotbal tak trochu jinak

„Já už nepoznám, která země hraje“ psala mi jedna známá. „Všechny týmy jsou jeden velký mišmaš. Copak Švýcarsko mělo kolonie, že je v jejich týmu tolik Afričanů?“

2.7.2018 v 19:24 | Karma článku: 48.48 | Přečteno: 11591 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Helena Sasová

Tanec kolem sirotků

Je s podivem, kolik lidí, zejména z pravicových a pseudo pravicových stran dokáže tancovat do rytmu písně politických oponentů, když se jim to hodí. Jejich motivace zpravidla není veřejnosti známá, ale lze ji dobře odhadnout.

22.9.2018 v 19:48 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 113 | Diskuse

Luboš Vermach

Jak dostat v parku od "bratranců" nakládačku a na hotelu ještě jednou

Je špatné, pokud vás někdo zmlátí. Ještě horší je, stane-li se to v cizím městě a vy ani nevíte, kdo vám nandal. Ale ze všeho nejhorší je, když dostanete přes držku místo někoho, jehož dobře znáte. To je pak vážně pech.

22.9.2018 v 16:59 | Karma článku: 6.34 | Přečteno: 342 | Diskuse

Libor Čermák

Syrští sirotci prý jako předvolební rétorika. Cha, cha.

Když jsem psal minulý příspěvek na toto téma, doufal jsem, že se to vše umoudří a sluníčkáři s těmi syrskými sirotky přestanou. Jenže oni s tím šílí pořád dál a dál.

21.9.2018 v 19:03 | Karma článku: 39.07 | Přečteno: 1191 |

David Rath

Syrští sirotci a sir Winton

Už několik dní bičují syrští sirotci naše emoce, a to v situaci, kdy vlastně nic nevíme. V ČT paní Šojdrová, autorka nápadu, nejistě říkala, že mezi těmi mladistvými v táborech jsou asi i sirotci.

21.9.2018 v 9:23 | Karma článku: 35.43 | Přečteno: 991 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Spor o sirotky ze Sýrie je zbytečně vyhrocený

Když jsem poprvé z úst Michaely Šojdrové slyšel o návrhu přijmout z Řecka nějaké nezletilé bez doprovodu, věděl jsem, že ji motivuje upřímná snaha pomoci, ale že má tento návrh hodně rizikových míst. Jakých? Pojďme si je rozebrat.

20.9.2018 v 13:58 | Karma článku: 26.98 | Přečteno: 1595 | Diskuse
Počet článků 173 Celková karma 48.86 Průměrná čtenost 6715

Mgr. Petr Hannig - @petr_hannig

www.rozumni2017.cz

http://www.petrhannig-rozumni.cz/

kandidát na prezidenta ČR

předseda politické strany ROZUMNÍ  Absolvent 1. střední umělecko průmyslové školy v Turnově obor umělecký kovář, 2. Konzervatoř v Praze obory varhany dirigování a skladba, 3. Hudební akademie múzických umění obor skladba. 
https://www.facebook.com/StranaZdravehoRozumu.cz https://www.facebook.com/petr.hannig,
Hannigův hudební slovník na www.radiosazava.cz

 





Najdete na iDNES.cz