Zřejmě měl fungovat model, který se osvědčil u nás. A dokonce ještě vylepšený. V Maďarsku ne pětikoalice, ale dokonce šestikoalice. V ČR mimo bloky samostatně kandidující levice ČSSD a KSČM, každá zvlášť, což byla sebevražda v politické konstelaci v podstatě postcovidové době ( i když tu postcovidovost bych neměl zakřiknout). To v Maďarsku nebylo. Všechny významné strany v jednom bloku. U nás to byly strany, které při zamhouření oka měly cosi společného, i když se nerespektovala pravolevá osa. Levicoví Piráti i středněleví lidovci, pravicová ODS a TOPka (tyto dvě strany se však rozcházejí z míry přístupu k EU a zachování národní měny) a pravolevě neidentifikovatelný STAN.
V Maďarsku to projektanti té jedině správné pravdy tak trochu přeťápli. Vzali do šestikoalice i Jobbik, což je jako by proti Babišovi v naší „šestikoalici“ kandidovalo i hnutí SPD Tomia Okamury.
Chápete tu naprostou iluzornost možnosti takové koalice zvítězit? A v Maďarsku se do parlamentu dostala i strana odloupnutá z Jobbiku Naše vlast. Čili lidé, kteří nesouhlasili s účastí Jobbiku v šestikoalici.
Abych to zase přirovnal k naší politické scéně. Kdyby v protibabišovské koalici bylo i SPD, tak by se do Poslanecké sněmovny dostal od SPD uloupnutý Volný blok.
Viktor Orbán (rodiče mu dali do kolébky příznačné křestní jméno „Vítěz“) je vysoce inteligentní pravicový politik, vzešlý z přelomového roku 1989, tak jako třeba náš Václav Klaus. Jeden můj kamarád mi povídal, že jej v Listopadu viděl na Václaváku v davu podporujícím náš samet.
Má však jednu vlastnost, v které se od mnohých pravicových politiků liší. Ví, že musí dbát na to, aby se občanům země, jejíž je premiérem dařilo za každých okolností dobře. A to všem vrstvám, nejenom těm, kteří jej volili. To stojí za stále se zvyšující oblibou tohoto politika u Maďarů.
A dařit se jim bude dobře, když národní bohatství nebude dáváno těm, kteří se o ně nezasloužili. Proto jeho rezolutní postoj proti nelegálním imigrantům v roce 2015. Tehdy ještě fungovala V čtyřka, takže ustál útoky z Bruselu ( i za naší podpory).
I když V čtyřka bylo dítě Václava Havla, proti kterému se tudíž tehdy zákonitě vymezoval Václav Klaus, tak se ukázala v průběhu doby znamenitým nástrojem v obraně států střední Evropy proti mnohdy přezíravému postoji starých členů EU (což nyní chápe i V. Klaus).
Jenže teď leží Visegrád Bruselu, Sorosovi i všem nepřátelům, které V. Orbán po svém triumfálním vítězství vyjmenoval, v oku.
Orbán, jakoby viděl dopředu. Ještě před válkou uzavřel s Ruskem smlouvy až do roku 2035 na dodávky plynu, ropy a výstavby atomové elektrárny. Víte, prezidenti nejsou nesmrtelní, výhodné kontrakty ale platí.
Přes to všechno, podpořil s ostatními státy EU sankce proti Rusku. Maďarsko však nepovoluje transport zbraňových systémů na Ukrajinu. S tím, že to je jenom přiléváním oleje do ohně. Nevím, zda to není též v důsledku nesouhlasu s novými jazykovými zákony instalovanými na Ukrajině v posledních letech, a určitou nelibostí vůči prezidentu Zelenskému. Na Ukrajině totiž žije početná maďarská menšina.
Zaznamenal jsem, že okamžitě po triumfálním Orbánově vítězství přispěchala Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, s vyhlášením sankcí proti Maďarsku zahrnujících snad zastavení peněz z nějakých evropských fondů. Považuji to za velice nebezpečný krok. Když Maďaři do EU peníze posílají, tak přece nelze jim peníze neproplácet. Pozor, v dnešní rozkolísané době, může Maďarsko následovat Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Proč by jinak mělo setrvávat v EU, když by z toho nebyly žádné benefity, ba právě ztrátovost. Posílat peníze a nic za to nedostat? Orbán je dost odvážný politik na to, aby při zahnání do kouta bouchl do stolu a řekl dost, to stačí.
A nakonec jedna dobrá zpráva. Viktor Orbán pozval Vladimíra Putina a Volodymyra Zelenského do Budapešti na rozhovory o ukončení války. Vladimír Putin to neodmítl, jak jsem dnes tak na půl ucha zaslechl. Nebyl jsem totiž ani u televize ani u rádia, protože se mi vylomila korunka a sháněl jsem termín u naprosto přetížených zubařů.
Ať už se děje cokoliv strašného, musí to skončit. A jako v poslední době vždy, končím názvem jednoho z mých minulých článků: „Válka je to nejhorší řešení“.
Autor je předseda ROZUMNÝCH
