Vyřazený kandidát Karel Janeček dnes (16.12.) v pořadu ptám se já řekl, že Nerudová vyřadila dokonce 20000 vadných podpisů. To učinila ona nebo její tým ještě před odevzdáním petičních archů na MVČR. Diviš též řekl, že vznese dotaz na příslušné instituce, jestli Danuše Nerudová, či někdo z jejího štábu měl možnost kontrolovat zápisy na petičních arších s rejstříkem evidence osob, do něhož dle zákona není možné nahlížet libovolně. To mohou pouze orgány, které tuto pravomoc mají, ale takový orgán nesmí poznatek z nahlížení do evidence obyvatel zprostředkovat dále osobám, které tuto pravomoc nemají. Nejsem právník, ale myslím si, že to je dokonce trestným činem. Pokud někdo štábu Danuše Nerudové oficiálně tuto možnost poskytl, tak je to porušení rovnosti u voleb a myslím si, že to je dokonce trestný čin maření voleb. Jak říkám, nechytejte mne za slovo, nejsem právník. Pouze dávám k úvaze tento poznatek, který Karel Diviš a Karel Janeček učinili.
Teď jsem zase někde četl, že Danuše Nerudová má prvenství v tom, že měla nejméně vadných petičních zápisů. Pouze něco přes 100, což je extrémně malé množství ve srovnání s dalšími kandidáty, kteří se vydali náročnou cestou sběru občanských podpisů, Tomáše Březiny, Karla Janečka a Karla Diviše.
Já jsem se o vyřazení Březiny, Diviše a Janečka dozvěděl ještě při své návštěvě na padesátinách syna v USA. Je profesorem statistiky na univerzitě a jako statistik mi na mou žádost vypočítal šance vyřazených kandidátů na znovu zařazení mezi platné kandidáty. Po zakalkulování všech počtů (odevzdané, vyřazené prvotně, vyřazené po použití systému MVČR), mi vypočítal, že jediný Diviš má 26% šanci na úspěch u Nejvyššího správního soudu.
Řekl též jednu důležitou věc. Že nejpodezřelejší z hlediska statistiky by bylo, kdyby někdo měl vše 100% v pořádku, nebo kdyby se ta chybovost blížila nule, což ta čísla u Danuše Nerudové a Petra Pavla vykazují. Oba něco nad 100 vadných petičních zápisů. Jenomže pan generál ví, že základ úspěchu a vítězství v bitvě je v utajení, tak paní Nerudová s těmi 14 tisíci přišla sama na světlo Boží.
Oba pánové, Janeček a Diviš poukázali na nerovnost při volebním boji, neboť jako matematikům se znalostí statistiky, jim bylo jasné, že dva médii vyzdvihovaní kandidáti měli zřejmě jiné podmínky, co se týká kontroly petičních zápisů.
Mimochodem se divím, že mladí voliči jim nedávají přednost. Že se neobjevují na předních příčkách volebních preferencí. Jsou to mladí, úspěšní podnikatelé v IT, moderní osobnosti. Právě oni dva jako jediní by mohli vyplnit jejich přání aby ČR byla moderním státem. Mají špičkové jazykové vybavení. Jinak samozřejmě já nemohu být jejich voličem, neboť v mém věku, digitalizace by pro mě a mé vrstevníky byla peklo. Však nedávno proběhla snaha o zavedení povinnosti datových schránek, proti čemuž, my staří brojíme. Mám své dva kandidáty, které preferuji, ale nebudu je zde jmenovat, neboť nevím, jestli se to zde na stránkách blogů iDnes smí. A ještě jedna závažná věc. Nejvyšší správní soud se dopustil aktivismu, tím že vyřadil Denisu Rohanovou v podstatě v důsledku mediální negativní masáže. Nikde v zákonech, ani Ústavě není psáno, že poslanci či senátoři mohou připojit svůj podpis nějakému kandidátovi na kandidátní listinu až po vyhlášení voleb předsedou Senátu. Je tam pouze to, že podpis platí, když kandidát odevzdá kandidátní listinu s podpisy poslanců či senátorů v době, kdy tito jsou ještě ve funkci. V tom mají úředníci Ministerstva vnitra pravdu. Myslím si, že kdyby se případu Denisy Rohanové chopil nějaký špičkový právník, tak by mu musel dát Ústavní soud za pravdu. Nechci být příliš jednostranný, ale napadlo mě, jestli by Nejvyšší správní soud vyřadil kandidáta, či kandidátku, který by nebyl na stejné politické parketě jako Rohanová, která se zabývá ochranou lidí, kteří jsou v exekuci. A navíc, teď nám v pelotonu kandidátů zbývá pouze jediná žena a to pro ni také není k zahození, že?
Protože už zřejmě do konce roku nebudu psát žádný jiný článek pro blog iDnes, tak mi dovolte, abych všem popřál krásné prožití vánočních svátků a pokud možno rok 2023 bez válek a jiných katastrof, které se vznáší nad hlavami nejen občanů naší krásné vlasti.
Autor je předseda politické strany ROZUMNÍ a bývalý prezidentský kandidát
