Já, jako Čech, se cítím též Evropanem, mluvícím několika evropskými jazyky, ale v životě bych nepředsazoval evropanství před češství. I politici za Rakouska – Uherska se cítili nejdříve Čechy, Moravany, Slezany a pak teprve občany Podunajské monarchie.
Myslím si, jakkoliv jsem velkým kritikem poukazování na stáří jednotlivých politických figur, a naopak si myslím, že stáří je mnohdy zárukou životní moudrosti, tak prohlašuji, že tento Rychetského výrok jej naprosto diskvalifikuje k mandátu předsedy orgánu, který má ve své podstatě větší pravomoci než prezident, vláda a obě komory Parlamentu dohromady.
Proč o tom píšu nyní? Na Ústavní soud se obrátil Karel Janeček, který se cítil poškozen výrokem Nejvyššího správního soudu, který potvrdil jeho vyloučení z možnosti kandidovat na hlavu státu. Tento verdikt – zamítnutí a se kterým v podstatě souhlasím, pokládám za velice právnicky složitý, přesto jej ÚS vyřkl ještě před výrokem o účasti ve volbách pro Denisu Rohanovou. Tam by se mi rozhodování zdálo být naprosto jednoduché. Nejvyšší správní soud v jejím případě postupoval aktivisticky, protože nikde v Ústavě, v zákonech, ani v prováděcích vyhláškách není psáno, odkdy se mohou sbírat podpisy od ústavních činitelů, to jest poslanců, či senátorů. Je pouze vymezeno, že kandidátní listina musí být odevzdána MVČR v době, kdy tito jsou stále ve funkci a na kandidátní listině je výslovně uvedeno, že se jedná o prezidentské volby v roce 2023.
A to Denisa Rohanová, jako erudovaná právnice, učinila zcela podle litery zákona. Je to sice prapodivná praxe, ale co není zakázáno, je povoleno. Proto se divím, že ÚS ještě v jejím případě nerozhodl. Pokud by totiž lpěl na tom, co se objevuje v mediálním prostoru a co bylo též ve vysvětlení jejího vyřazení ze soutěže, že je možné sbírat podpisy až po vyhlášení voleb (což bylo někdy v létě 2022), tak by neplatily ani podpisy občanů třeba pro generála Pavla, získané před datem vyhlášení voleb předsedou Senátu.
A teď přijde to, co považuji za tikající bombu. V roce 2009 měly být předčasné volby po pádu Topolánkovy vlády. Preference ukazovaly obrovskou popularitu ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka a strana, jejíž jsem byl předsedou, a která se tehdy jmenovala Suverenita a jejíž lídrem byla Jana Bobošíková, měla preference 10%.
Už vše běželo, ovšem dva poslanci, Melčák a Pohanka, za právnické pomoci Jana Kalvody, podali stížnost k Ústavnímu soudu, že mají právo pobírat plat poslance celé 4 roky. Kvůli této záležitosti padly celé volby. Bylo to vysvětleno zcela jinak, ale celý vtip byl v tom, že se čekalo až posílí nová TOP09 a Věci Veřejné. Čili celá tato šaráda byla naprosto účelová, protože v roce 2010 pak tímto aktem mohla vzniknout vláda ODS, TOP09 a VV s obrovskou převahou 118 poslanců.
Domnívám se, že toto bylo hluboce nemorální a nakonec se nemoralita projevila v celé nahotě, protože VV se okamžitě začaly rozpadat a nakonec padla vláda po třech letech fungování zásahem policie na úřadu vlády.
Podobně zasáhl P. Rychetský i do posledních voleb (2021), kdy v době, kdy už byly volby vyhlášeny, změnil podmínky pro sestavování koalic. Prosté součty 5+5+5 se změnily na výhodnější možnosti sdružování se do předvolebních koalic. A tudíž získala trojkoalice SPOLU a dvojkoalice PirStan 108 poslaneckých mandátů.
A upřímně řečeno, teď mám strach, že když se ukáže, že se prezidentské volby budou vyvíjet jinak, než jak si věrchuška naplánovala, a že do druhého kola by postoupili Andrej Babiš a Jaroslav Bašta, tak by se mohlo použít to, že Denisa Rohanová měla právo se zúčastnit voleb, a proto je třeba prezidentské volby opakovat.
Zdá se vám to jako utopie? Vy, poněkud dříve narození, zapátrejte v paměti. Copak by někdy někoho mohlo napadnout, že padnou v roce 2009 předčasné volby kvůli dvěma poslancům, kteří si mysleli, že mají právo na poslaneckou mzdu po celé čtyři roky?
Autor je předseda polit. str. ROZUMNÍ a bývalý prezidentský kandidát.
