Postava Krysaře je inspirací pro mnoho uměleckých děl od středověku, až po současnost. Viktor Dyk (1877 – 1931) použil tento příběh ve své novele. Hammeln je imaginární hansovní město, které je sužováno velkou populací krys. Náhle se objeví ve městě neznámý, záhadný muž, který městské radě nabídne, že za úplatu krysy dostane z města ven.
Má totiž čarovnou píšťalku a za slíbených 100 rýnských zlatých dosáhne toho, že se krysy opojené tóny záhadného hudebního nástroje, vydají za krysařem a město opustí.
Lakomí a vychytralí radní však odměnu krysaři nevyplatí a on se jim pomstí tím, že svou píšťalkou vláká občany města Hammeln do propasti. Tolik středověk a Dykova novela.
A teď k současnosti. Jindřich Rajchl je skutečně až zázračně obdařený řečník. Já jsem takového řečníka, který je nesmírně pohotový a dokáže porazit kdejakého reportéra K.O., nezažil. Je také skvělým stratégem, který vystihl dobu, tak jako málokdo. Srovnávám jej s Václavem Klausem. Jak v působení na lidi, tak v inteligenci. Jediní kdo se ještě mohli v naší historii rovnat Rajchlovi v ovládání lidí svým projevem, byli ještě i Miroslav Sládek, Miloš Zeman, Tomio Okamura a Miroslav Kalousek. Velice nesourodá společnost. Až na Okamuru a Kalouska, všichni měli tehdy velikou výhodu, že svou kariéru začínali v době, která bylo přímo určena pro změnu a na politické mapě naší země bylo ještě mnoho bílých míst. Když někoho napadá, že jsem vynechal Andreje Babiše v tomto odstavci, je to proto, že zde píšu o řečnických schopnostech těchto individualit.
A teď k strategii. Zde se Jindřich Rajchl nejvíce podobá V. Klausovi staršímu. Václav Havel byl v podstatě iniciátorem Občanského fóra, na jehož půdě vyrostla Klausova popularita. Stal se předsedou OF (Havel, jako prezident v podstatě nemohl, protože chtěl být prezidentem všech a ne jenom členů OF). A nakonec na půdorysu OF založil Václav Klaus a jeho přátelé pravicovou Občanskou demokratickou stranu (ODS).
Významní levicoví členové OF však nebyli tolik pracovití jako V. Klaus, právě tak, jako je nyní pracovitý J. Rajchl, a jejich Občanské hnutí (OH) ve volbách propadlo.
Jindřich Rajchl začal svou politickou kariéru v době pandemie covidu. Objevoval se na demonstracích proti tehdejší vládě Andreje Babiše a proti vládním restrikcím té doby. Stal se členem Trikolory, aby těsně před volbou předsedy odstoupil, či nebyl zvolen předsedou a odešel, nechť mi čtenář promine, nevím přesně jak to bylo. Velice strategicky si s přáteli uvědomil, že je lépe stranu postavit tzv. na zelené louce a mít ji kompletně pod kontrolou. Pak byl hlavní postavou na akcích Ladislava Vrábela, který jej a jeho lidi vehementně podporoval. Tehdy bylo Václavské náměstí ještě plnější, než při letošních demonstracích, které se už rozhodl Rajchl dělat sám a pouze s akcentem na svou stranu PRO. Čili nejde vůbec o žádné spojování opozičních stran, jak se mylně domnívají mnozí účastníci demonstrací i když se na poslední demonstraci objevil J. Foldyna z SPD, což však nebylo při uvádění místopředsedou PRO Petrem Vackem vůbec řečeno. A ostatně Foldyna již v minulosti přestoupil z ČSSD do SPD, když to vypadalo, že se socialisté do Poslanecké sněmovny nedostanou. Nevidím mu do hlavy, ale co kdyby... Jisté je, že při současném mediálním okouzlení novou stranou a jejím lídrem a myšlenkami mnoha bývalých voličů SPD, že vlastně toto hnutí za dvě volební období ve sněmovně nic nedokázalo, a určité únavě z projevů T. Okamury, se příběh ČSSD může opakovat.
Soucítím s mnohými účastníky demonstrací, kteří jsou drceni neschopností této vlády vytrhnout je z neustálého koloběhu nezaplacených složenek, zvyšující se inflace a dalších protilidových opatření. Lidé volají demisi, demisi. Lidé jsou ochotni nejenom vyjít do ulic, ale i zaplatit si jízdné třeba až z Ostravy. Bohužel pro tyto demonstranty a jejich víru, že snad vláda kvůli demonstracím odstoupí, mají demonstrace nulový efekt, i kdyby přišlo na demonstraci lidí mnohem víc. Snad jen to, že se při nich cítí v davu svých přátel v tu chvíli silní a svobodní, a všude kolem nich v tu chvíli proudí pozitivní energie. Ovšem obrovský hmatatelný výsledek mají tyto úspěšné demonstrace pro Jindřicha Rajchla, který si jimi stanovil svou cenu na politickém trhu. Někteří autoři komentářů dokonce píší, že si tyto účastníky demonstrací zprivatizoval.
Strana PRO nikdy nezapomíná zdůrazňovat, že je pro zachování členství ČR v EU a je pro pevné spojenectví v euroatlantických strukturách NATO. Přemýšlel jsem, proč to vedení strany stále zdůrazňuje.
A když jsem se dočetl na stránkách oficiálních médií, že jí posílají sponzorské dary i podnikatelé, kteří volili ODS, tak se mi rozsvítilo.
Dav je nestálý a může se za rok dva od svých idolů odvrátit. Navíc mnozí z těch demonstrantů ani nechodí k volbám. Vzpomeňme na, sice ne tak velké, ale přece jenom spanilé jízdy Volného bloku. Mnozí z tehdejších nadšenců, kteří nyní určitě také chodí na současné demonstrace, nakonec, pokud šli volit, tak to tzv. hodili T. Okamurovi, aby jejich hlas nepropadl. Veškeré lidové změny narážejí na onu magickou hranici 5 % a myšlenku, která byla lidem politickými strukturami vmanipulována do hlavy, hlavně aby hlas nepropadl. Takže proto se už 33 let na politické scéně v podstatě nic neděje, a volby ovládají agentury svým výzkumem preferencí politických stran a hnutí.
Ovšem, když PRO cílí i na voliče tzv. mlčící většiny, pro kterou je naprosto vyloučené vystoupit z EU i NATO, tak při popularitě svého lídra, kterou si vybudoval právě za pomocí demonstrantů, kteří jsou sice naopak pro vystoupení z EU a NATO, úspěch se může dostavit. I tito pravicoví voliči, kteří naopak od těch demonstrujících, žádné volby nevynechají, jsou vedeni myšlenkou, aby jejich hlas nepropadl. A když budou preference TOP 09 a STANu zoufale nízké a naopak ty pro PRO nadějně vysoké, tak při pozorném přečtení osobností vedení této strany (advokáti, vzdělanci) si řeknou, hodím to jim to. Mohla by to být dobrá koaliční partaj pro ODS a třeba i KDU-ČSL.
Tím vysvětluji druhou část názvu a dodávám, choďte na demonstrace, třeba už kvůli tomu pocitu sounáležitosti a pozitivní energie, kterou cítíte navzájem. Ale nesmíte být zklamaní, že se žádný hmatatelný výsledek nedostaví, to jest, že vláda nepodá demisi. Uvažujte rozumně. Kdybyste tam (ve vládě) seděli, tak to ani nemůžete udělat kvůli těm poslancům za vaši stranu. Například lidovci nikdy za novodobé historie neměli v Poslanecké sněmovně tolik poslanců, jako nyní, 23. Každý předseda strany, který by vystoupením z vládnoucí koalice vlastně tyto poslance podrazil, by byl svou stranou zatracen. Čili číslo 108 je nejenom silné, ale ezoterici mi též dosvědčí, magické.
Ještě jednou zdůrazňuji. Jindřich Rajchl je nejtalentovanější řečník a politik, kterého v současné době ČR má.
A ještě dodám, že při pohledu na dnešní datum, 20. dubna, jsem rád, že takového brilantního řečníka nemá současné Německo.
Mgr. Petr Hannig, předseda strany ROZUMNÍ a bývalý prezidentský kandidát
